Podhořany
Nový Dvůr
Bílý Kámen
Letiště
Obsah stránekDávná minulost
Historie Podhořan
Náš kraj prošel dlouhým a postupným vývojem a je velmi bohatý na unikátní archeologické nálezy. První osady vznikly již v první době kamenné. Severně od Podhořan ze Semtěšského Husince v směrem na Bumbálku, byla Historickým archivem v roce 1974 zasazena do země betonová deska s následujícím nápisem:
„V těchto místech s rozlohou 35 hektarů bylo mohutné hradiště našich dávných předků, sahající do doby okolo 20. st. př. n. letopočtem. V 5. st. př. n. l. byla osada zničena a opuštěna následkem vpádu cizích keltských kmenů. Teprve ve 4.-5. st. n. l. byl prostor znovu osídlen, tentokrát slovanským kmenem“.
Tato betonová deska byla zničená a skončila kdesi v kopřivách při rekultivaci sadů. Nalezené archeologické nálezy jsou uloženy v muzeu v Čáslavi. Po několika století stěhování národů začínají v 6. století vznikat slovanské osady. Dnešní sídla byla vytvořena již ve středověku. K největšímu rozkvětu regionu došlo ve 13. a 14. století, v období gotiky.
V roce 1356 - Stávala v Podhořanech tvrz, po které je zmínka v deskách zemských.
Patřila vladykům Podhořanským. 60 let zde žil Jan z Podhořan. „Potomci Janovi sídlili stále na Podhořanech, z nichž připomíná se zejména 1380 Jan z Podhořan. Později převzal statek Podhořanský Markvart ze Žleb, jinak z Vartemberka. Polovina přešla prodejem r. l386 na Ješka z Chlumu.
Panský rod pánů z Chlumu též Slavatů z Chlumu a Košumberka
Půl druhého století tento rod vlastnil podhořanské panství. Psával se po původním sídle Chlumu v Čáslavsku, a měl v erbu modrý štít s třemi pruhy zlatými napříč přeloženými. Protože Slavata z Chlumu byl pánem velmi známým a úspěšným, převzal rod pánů z Chlumu po roce 1500 jméno Slavata jako ustálené jméno rodinné. Březinka a Podhořany zůstaly v držení Slavatů po celých 155 let, tedy až do roku 1541. Synové tohoto Ješka, byli Jan, zvaný Kepka, Diviš Slavata z Chlumu a Vilém Beneš, kterému v roce 1417 Podhořany byly přiděleny. Všichni byli stoupenci učení Husova, z nichž Jan z Chlumu doprovázel mistra Jana Husa do Kostnice. Statečně ho hájil a tam s bratry známý protest proti upáleni Jana Husa r. l4l5 podepsali. Jana z Chlumu známe dobře z filmu Jan Hus, je to ten nejstarší z Husova doprovodu. Když v Kostnici Husa pozvali na ''rozmluvu'' ke kardinálům. Byl to Jan z Clumu zvaný Kepka, kdo jako poslední podal v předvečer exekuce Janu Husovi ruku.
Diviš Slavata z Clumu prodal r. 1541 po Sv. Diviši vesnice Podhořany, Březinku, Wícemilice dolejší (nyní Licoměřice), Urbanice, Wícemilice hořejší ( nyní Licomělice) za 100 kop gr. č. Jiříkovi Gerštorfovi z Gerštorfu na Cholticích, podkomořímu království českého".
Rod Gerštorfů, byl také rod vzácný památný. O tom, kde stála stará tvrz, se nedochovala žádná zmínka. V letech 1567-8 byla postavena tvrz nová. Je doloženo, že tato tvrz stála ještě v roce 1678.
Válka Matyáše Uherského a krále Jiřího z Poděbrad
Podhořany velmi utrpěly roku 1469 za tažení Matyaše Uherského, který do Čech vtrhl, ale u Podhořan a Ronova obklíčil jej král Jiří z Poděbrad tak, že musel rokovat o pokoj.
V průběhu války s Matyášem Jiří z Poděbrad 22. 3. 1471 v Praze umřel.
Matyáš zemřel ve Vídni roku 1490 patrně na morovou nákazu.
Mor v Čechách
V roce 1555 zachvátil Čechy mor. (Jaroměř, Dolany, Čáslavsko). V roce 1599, opět postihl mor východní Čechy. Udává se, že jen v Hradci Králové tehdy zemřelo na 9 000 lidí. Další nápor moru byl v roce 1680. V roce 1713 epidemie dorazila do Čech z Vídně a byla mnohem silnější než předešlá. Jen v Praze zemřelo 19 000 lidí. V roce 1714 přetrvávala epidemie ve stejné intenzitě; odhaduje se, že v celé zemi zemřelo asi 100-200 tisíc lidí; některé prameny uvádějí číslo až 1/2 milionu.
V roce 1541 koupil Podhořany Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a na Cholticích.Od 16. století nejdéle na Podhořanech sídlili Gersstorfové. Byli majitelé několika obcí, k nimž i Turkovice náležely, a tak byli patroni kostela Turkovického.
Před vchodem do kostela je zazděno 9 náhrobních kamenů.
4 jsou z bílého mramoru a sedm z nich je Gerštorfských.
1.) kámen, Letha 1596., tuto odpocziwa paní Kateřina Bydzina, manželka stateczneho rytirze pana Hendrycha z Gersstorfu a na Podhorzanech.
2.) kámen z r.1608 Pondělí po poledni na sv. Kylyána mezi 4 a 5 hodinou skonal Mikuláš Gerštorf z Gerštorfu a na Podhořanech maje věku 37 let.
3.) kámen je Lidmily z Kralovic (matky Hendrycha).
4.) kámen - 1752, 19 Juli v Pánu usnula vysoce urozená paní Josefa Antonie Zárubová rozená Straková z Nedabilic paní na Podhořanech a Turkovicích. (pod tím je erb Zárubův a Strakův)
5.) kámen, 1617 dokonala jest život svůj a usnula v pánu urozená paní Salomona z Gerštorfu (tento kámen je vypadlý)
6.) kámen, pískovcový, s obrazem rytíře s nápisem: Letha 1602 dokonal gest žiwot swoj a w panu zesnul urozený a stateczný rytirz pan Hendrych Gersstorf z Gersstorfu a na Podhorzanech. Tielo geho tuto odpocziwa vczekawagie blahoslaweneho z mrtwých vzkrzisseni.
7.) kámen – rytíř s helmicí (nepopsáno)
8.) kámen, v pondělí léta 1599 Anna Marie Balbína z Worlične a z Gerštorfu maje vieku svého (je také vypadlý ze zdi)
9.) kámen. Léta 1753 dne 17 marci usnula v Pánu vysoce urozená paní Barbora Rassinova rozená Meklenburgova, paní na Podhořanech majíc věku 30 let.
